Navigace

Obsah

« Zpět na Strom životních situací

Zobrazení

Prominutí (příslušenství) daně

1. Identifikační kód

 

2. Kód

 

3. Pojmenování (název) životní situace

Prominutí (příslušenství) daně

4. Základní informace k životní situaci

Pokud tak zákon stanoví, má orgán veřejné moci pravomoc zcela nebo částečně prominout daň nebo její příslušenství.
Lze tak učinit na základě žádosti daňového subjektu či v určitých případech z moci úřední (§ 259 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů - dále též "daňový řád").
K prominutí daně či příslušenství daně může dojít od vzniku daňové povinnosti až do doby uplynutí lhůty pro placení daně, a to i poté, kdy došlo k její úhradě.
Příslušenstvím daně se rozumějí úroky, penále, pokuty a náklady řízení, jsou-li ukládány nebo vznikají-li podle daňového zákona. Úroky, penále a pokuta za opožděné tvrzení daně sledují osud daně.
Zákon stanoví možnost promíjení v ustanoveních:
A. Ust. § 260 daňového řádu upravuje hromadné prominutí daně nebo příslušenství daně, kdy se promíjí daň nebo příslušenství všem daňovým subjektům, jichž se důvod prominutí týká.
Ministr financí může z moci úřední (a to i na základě podnětu) zcela nebo částečně prominout daň nebo příslušenství daně:
  • z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů, nebo
  • při mimořádných, zejména živelních událostech.
B. Od 1. ledna 2015 je možné v souladu s § 259a - 259c daňového řádu prominout příslušenství daně, a to penále, úroky z prodlení a úroky z posečkané částky.
Správce daně může prominout penále, pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla. Správce daně na základě posouzení rozsahu součinnosti daňového subjektu v rámci postupu vedoucího k doměření daně z moci úřední může prominout až 75 % penále. Při tom není vázán návrhem daňového subjektu. Žádost o prominutí penále lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci dodatečného platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit penále.
Dále může daňový subjekt od 1. ledna 2015 požádat o prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky, pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl. Správce daně může zcela nebo zčásti prominout úrok z prodlení nebo úrok z posečkané částky, pokud k prodlení s úhradou daně došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Při tom není vázán návrhem daňového subjektu. Při posouzení rozsahu, ve kterém bude úrok prominut, správce daně zohlední skutečnost, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost uplatněného úroku, a četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem.
Výše uvedená příslušenství daně lze prominout za předpokladu, že vznikla po 31. prosinci 2014. Úrok z posečkané částky vzniklý před 1. lednem 2015 může být prominut podle dosavadních právních předpisů.
Prominutí daně nebo příslušenství daně není možné, pokud daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy. Pokud právnická osoba závažným způsobem poruší daňové nebo účetní právní předpisy, hledí se pro účely posouzení splnění podmínky uvedené v předchozí větě na osobu, která byla v době tohoto porušení v této právnické osobě členem statutárního orgánu, jako by je také porušila.
  • Daň promíjí Generální finanční ředitelství.
  • K prominutí daně může dojít v kterémkoliv stádiu daňového řízení.
D. Ust. § 44a odst. 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů - dále též "rozpočtová pravidla", upravuje prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním, s výjimkou odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b) rozpočtových pravidel.
  • Generální finanční ředitelství může z důvodů hodných zvláštního zřetele zcela nebo zčásti prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním, s výjimkou odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b) rozpočtových pravidel.

5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

Oprávněné osoby se liší podle jednotlivých situací uvedených výše v bodě 04 pod písmeny A - D:
A. Podnět k prominutí daně ve smyslu § 260 daňového řádu je oprávněn podat kdokoli.
B. Žádost o prominutí příslušenství daně ve smyslu § 259a - 259c daňového řádu je oprávněn podat daňový subjekt.
C. Žádost může podat daňový subjekt (fyzická či právnická osoba), v některých případech může podat ručitel podnět.
D. Žádost může podat fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která se porušení rozpočtové kázně dopustila, a to prostřednictvím finančního úřadu, který odvod nebo penále uložil.

6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Podmínky a postup pro řešení se liší podle jednotlivých situací uvedených výše v bodě 04 pod písmeny A - D:

A. Existence důvodů zřetele hodných, tj. vyměření a předepsání daně či příslušenství daně, kde mají významnou úlohu:

  • nesrovnalosti vyplývající z uplatňování daňových zákonů, nebo
  • mimořádné, zejména živelní události.
B. Prominutí části penále:
  • Byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla.
  • Žádost byla podána do 3 měsíců ode dne právní moci dodatečného platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit penále.
  • Daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem neporušil daňové nebo účetní právní předpisy.
  • Posoudí se rozsah součinnosti daňového subjektu v rámci postupu vedoucího k doměření daně z moci úřední a četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem.
Prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky:
  • Byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl.
  • Daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem neporušil daňové nebo účetní právní předpisy - k prodlení s úhradou daně došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit.

7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

Žádost či podnět mohou být podány:
  • ústně do protokolu u příslušného správce daně,
  • písemně (v listinné podobě), a to buď prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nebo osobně přímo u správce daně; písemná podání musí být vlastnoručně podepsána osobou, která podání činí, nebo

8. Na které instituci životní situaci řešit

A. Podnět k prominutí daně či příslušenství daně ve smyslu § 260 daňového řádu doporučujeme podat přímo na Ministerstvo financí České republiky.
B. Žádost o prominutí příslušenství daně ve smyslu § 259a - 259c daňového řádu se podává u správce daně příslušného ke správě daně, k níž se váže příslušenství, o jehož prominutí je žádáno, v době podání žádosti o prominutí.
C. Žádost se podává na finanční úřad nebo na Generální finanční ředitelství, rozhodnutí o prominutí vydává Generální finanční ředitelství.
D. Žádost se podává finančnímu úřadu, rozhodnutí o prominutí vydává Generální finanční ředitelství.

9. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

Obraťte se na orgán veřejné moci uvedený v bodu 08.
Před osobní návštěvou se informujte o úředních hodinách pro veřejnost.
Kontakty na orgány Finanční správy naleznete na internetových stránkách Finanční správy České republiky.

10. Jaké doklady je nutné mít s sebou

K žádosti, resp. k podnětu je třeba přiložit všechny doklady a důkazní prostředky, které podporují tvrzení a důvody v podnětu uváděné.
V případě osobního jednání je úřední osoba oprávněna požadovat předložení průkazu totožnosti.

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Předepsané formuláře nejsou stanoveny.

12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Poplatková povinnost se liší podle jednotlivých situací uvedených výše v bodě 04 pod písmeny A - D:
A. V případě podnětu k prominutí daně nejsou poplatky stanoveny.
B. Přijetí žádosti o prominutí příslušenství daně podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč podle položky 1, bodu 1 písm. c) sazebníku, který je přílohou zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů - dále též "sazebník".
C. V případě žádosti o prominutí daně darovací a daně z převodu nemovitostí nejsou správní poplatky stanoveny.
D. Přijetí žádosti o prominutí penále za porušení rozpočtové kázně podléhá správnímu poplatku podle položky 1 písm. c) sazebníku.
Předmětem poplatku není přijetí těchto žádostí podle položky 1, bodu 1 písm. c) a g) sazebníku, pokud požadovaná úleva činí trojnásobek nebo méně než trojnásobek stanovené sazby poplatku.
Poplatek lze uhradit např. vylepením kolkové známky na žádost či uhradit v hotovosti na pokladně územního pracoviště finančního úřadu, pokud rozhodnutí o prominutí vydává finanční úřad.

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Podle "Pokynu č. 4 MF - o stanovení lhůt při správě daní" je pro vydání rozhodnutí o prominutí daně nebo příslušenství daně podle ust. § 259 daňového řádu, s výjimkou případů, ve kterých je oprávněn rozhodnout ministr financí podle ust. § 260 daňového řádu, stanovena lhůta 6 měsíců ode dne doručení podání.

14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Další účastníci nejsou stanoveni.

15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

Další činnosti nejsou stanoveny.

16. Elektronická služba, kterou lze využít

Podání lze učinit datovou zprávou:

  • odeslanou prostřednictvím datové schránky do datové schránky správce daně,
  • opatřenou uznávaným elektronickým podpisem a odeslanou prostřednictvím aplikace "Elektronická podání pro Finanční správu (EPO)", která je pro podání v daňových věcech elektronickou podatelnou správce daně; podání v daňových věcech nelze zasílat na e-mailovou adresu podatelny konkrétního správce daně,
Účinky podání má rovněž úkon učiněný vůči správci daně za použití datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu nebo za použití jiných přenosových technik, které je správce daně způsobilý přijmout, pokud je toto podání do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno nebo opakováno některým z výše uvedených způsobů elektronické komunikace, nebo písemně, popř. ústně do protokolu.

17. Podle kterého právního předpisu se postupuje

18. Jaké jsou související předpisy

19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Podle § 259 odst. 4 daňového řádu nelze proti rozhodnutí ve věci prominutí daně nebo příslušenství daně uplatnit opravné prostředky.

20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

Sankce nejsou stanoveny.

21. Nejčastější dotazy

Může o prominutí daně nebo příslušenství daně podle daňového řádu rozhodovat finanční úřad?
O prominutí daně nebo příslušenství daně podle § 260 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, je oprávněn rozhodnout pouze ministr financí.
Rozhodnutím se promíjí daň všem daňovým subjektům, jichž se důvod prominutí týká.
Rozhodnutí se oznamuje zveřejněním ve finančním zpravodaji.
O prominutí odvodu, příp. penále za porušení rozpočtové kázně podle § 44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, rozhoduje Generální finanční ředitelství.

22. Další informace

Můžete se obrátit na:

23. Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě

24. Související životní situace a návody, jak je řešit

25. Za správnost návodu odpovídá útvar

Generální finanční ředitelství

Odbor právní a daňového procesu

Lazarská 7

117 22 Praha 1

26. Kontaktní osoba

—

27. Popis je zpracován podle právního stavu ke dni

01.01.2015

28. Popis byl naposledy aktualizován

10.04.2015

29. Datum konce platnosti popisu

Bez časového omezení.

30. Případná upřesnění a poznámky k řešení životní situace

Při aplikaci prominutí příslušenství daně je třeba brát v úvahu problematiku veřejné podpory podle článku 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování Evropské unie, Nařízení Rady (ES) č. 659/1999, Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013, Nařízení Komise (EU) č. 1408/2013, Nařízení Komise (EU) č. 717/2014 a Nařízení Komise (EU) č. 360/2012.